středa 25. února 2015

Thajsko - ráj na Zemi


Co se Vám vybaví, když se řekne Thajsko? Ještě před odjezdem bych odpověděla sloni, teplo a moře. Když se na tu samou otázku zeptáte teď (po návratu), vybaví se mi asi 10x víc věcí. 

Prostě jsem se zamilovala do Thajska!

Kdo se chystá na podobnou cestu, měl by se připravit, že je to jiné než Evropa a klasické sightseeing. Je to dobrodružství… Země plná kontrastů, úžasného jídla, ohromující přírody, milých lidí, dech beroucích panoramat, překrásných motýlů a hlavně ti sloni, na ty jsem se těšila úplně nejvíc.

Cesta do Bangkoku


Tentokrát s ruskou aerolinkou Transaero. Ze srandovního letiště v Pardubicích jsme odlétali 1. 2. 2015 do Moskvy, čekali 7 hodin na let do Bangkoku se stejnou aerolinkou. Náš nejdelší let v životě. 9 hodin v letadle buď prospíte nebo probdíte s neustálým vyhlížením z okna nebo čekáním na nějaké jídlo. :D Druhého dne po poledni přistáváme v Bangkoku a tehdy jsem si to všechno začala uvědomovat. Bangkok je divočina, exotika, špína a smog, s každým nádechem jiná vůně, dopravní zácpy, silnice plné skútrů, ulice plné chlápků, pro které jste exotickým člověkem. 

Spěcháme do hotelu, abychom si stihli užít těch pár hodin v Bangkoku a viděli co nejvíce. Tady jsem ochutnala jedno z jejich typických jídel – silný kuřecí vývar se zeleninou, klíčky a nudlemi. Zkouším to i hůlkami a docela mi to jde. Radek to vzdává, lžička je lžička!





Drahý mi slíbil návštěvu China town. Z toho jsem byla nadšená. Jako byste se uprostřed Bangkoku octli na chvíli v Číně. Klasicky neodolávám zdejším suvenýrům a vyhandlovala jsem psíma očkama 4 čínské hrníčky na čaj za 70 BHT. Krása, spokojenost.





Pokračujeme k dalším místům jako je areál s ležícím Buddhou, vyhlídka na Bangkok při západu slunce, chrámový komplex a den zakončujeme večeří na zdejším večerním tržišti, které jsme naprosto zbožňovali. Jídlo uvaří před vámi a za pár minut si pochutnáváte na thajské pochoutce za pár kaček.
Druhý den odlétáme do Surat Thani z letiště Don Mueang.





Přelet do Surat Thani, cesta a 3 dny na Koh Samui


Následující den se chystáme na přelet do Surat Thani na jih, odkud se přepravíme trajektem na Koh Samui. Všichni taxikáři nás odmítají odvézt na letiště, Bangkok se začíná plnit auty a motorkami, dopravní zácpa vrcholí a my už nemáme moc času. Naštěstí jednoho chytneme a jede se. To bude trvat tak 30 minut, že? Ovšem taxikář nám oznámil, že tak 50 minut. Začínáme se potit strachem, zda letadlo stihneme. Dopravní situace je opravdu hustá. Styl řízení zdejších řidičů je velmi zajímavý. Plyn, brzda, plyn, brzda…do háje ať na to šlápne, ne?! To by zkrátka nebyla naše dovolená, kdybychom pořád stíhali. :D

V Surat Thani nasedáme na autobus, který nás přiveze k přístavu. Ten den pálilo sluníčko nejvíce. Kolem půl sedmé večer připlouváme do přístavu našeho vysněného ostrova. Nemáme ubytování ani skútr. Radek naštěstí znal týpka, který pronajímá levně skútry, naskytla se nám i wifi pro rezervaci nějakého volného pokoje. Jak ale pojedeme na jednom skútru se dvěma krosnami, batohem a …my dva?? Prostě nasedáme, jak to jde a jedeme. Už je tma. Projíždíme severní částí ostrova kolem pobřeží směrem do našeho hotelu. Chvíli hledáme. Zdejší moc milá slečna, zvedla telefon, zavolala tam a nasměrovala nás. Opravdu milí a nápomocní lidé, když nejde o kšeft. :D



Strávili jsme na ostrově 3 nezapomenutelné dny.

1. den - Lamai beach, Big Buddha, vyhlídka na ostrov, návštěva pláže blízko luxusního resortu, ochutnávka zdejšího jídla. Pochutnáváme si na grilované chobotnici, mňamka.



Lamai beach





Big Buddha



2. den - putování divočinou směrem k Hin Lad waterfall a stálo to za to! Podařilo se nám najít odlehlou pláž blízko Elephant gate. Byla nejmenší, ale nejlepší! Voda průzračná a teplá, kolem palmy a kameny, v dáli úžasné panorama, sem tam proplula nějaká loďka. 


Cesta do pralesa k Hin Lad waterfall




Odlehlá pláž blízko Elephant gate 







3. den - vyrážíme na skútru na Chaweng beach. Větrné, ale horké počasí, na moři obří vlny. V pozdějších hodinách se přesouváme opět na naši malinkatou oblíbenou pláž a čekáme na západ slunce. 


                           




                           

                            


7. 2. 2015 Opouštíme ostrov. Plujeme lodí zpět do Surat Thani odkud potom jedeme autobusem na opačnou stanu pobřeží - do města Krabi. 

Krabi


Přijíždíme pozdě večer a nemáme stále ubytování. Obejdeme pár hostelů, ale v každém je plno. Naštěstí narazíme na volné místečko a rychle se ubytujeme, abychom stihli ještě zdejší víkendový Walking street market. Stánky s jídlem, pitím, cetkama. Jsme ve svém živlu. Poprvé ochutnávám papáju. Chutná trošku jako zelí. :D Nesmí také chybět mangový shake. Těšíme se na další den.

Walking street market



Ráno se stěhujeme do jiného hotelu. Toužíme po pokojíčku s oknem. Překvapením bylo, že pokoj, který nám přidělili, měl okýnko s výhledem do zdi. Super výhled. :D
Pronajmeme si skútr a vyrážíme na pláž Ao Nang. Cestou se poprvé setkávám tváří v tvář se slonem. Poprvé ho hladím. Má úžasnou kůži. Nejspíš jsem se mu ale nelíbila. Plácl mě chobotem a zašpinil tričko. 
V tu chvíli mi to bylo úplně jedno. Byl fakt boží. 
Ao Nang je nádherná pláž, bohužel přeplněná turisty. Následující den si přivstaneme, abychom mohli pofotit pláž bez všech těch turistů. Přijíždíme kolem 9. ráno. Zjistili jsme, že jsou na pláži také volně pobíhající opice. Pěkné potvory, žádní mazlové! Držíme se od nich raději dál. 
V Krabi si užíváme pláží co to jde, protože pak už budou jen sloni a letíme domů...




Pad Thai - oblíbená pochoutka

Ao Nang beach



Přelet do Chiang Mai, sloni


10. 2. 2015 ve večerních hodinách odlétáme z Krabi do Chiang Mai na sever. Únava na nás byla už znát. Po příletu se moje zavazadlo nějakým neznámým důvodem opozdilo. Předčasně vyšiluju, ale zbytečně. Uffff! Zdejší taxikáři odmítají zapnout taxametr a tak stopujeme nějakého taxika na vlastní pěst. Radek ho překecal na menší cenu za odvoz do hotelu. Vyrážíme, konečně! 
Hlad byl ovšem ještě větší než únava a proto se ještě před spaním vydáváme na zdejší trhy ochutnat nějakou místní specialitu a...hrozně moc se těšíme na slony!

Druhý den brzy vstáváme a v 8 hodin čekáme před hotelem na průvodce. Klasicky má zpoždění. Vyzvedneme další členy skupinky (francouzskou rodinku) a vyrážíme do divočiny na celodenní výlet. 
Naše výprava putuje směrem k vodopádu, později navštívíme vesničku s původními obyvateli a hned poté oblékáme plavky. Poplujeme na bambusových vorech. Voda je ledová, ten den teplota nic moc. Každá kapka vody, která přistane na mém těle, způsobí pěknou husinu. :D Zdejší obyvatelé si nás fotí...nejspíš už mají naši fotku na Facebooku nebo Instagramu s titulkem: Bělouši na voru...nebo tak něco. :D Po obědě nám průvodce povídá o slonech. V thajském jazyce se řekne slon CHANG /čang/. Velkou novinkou pro mě bylo, že sloni nevidí bílou a černou barvu. 
Nastala už moje chvíle, bereme koše s banány a směřujeme ke slonům. Krmíme, hladíme, fotíme, sloni nás zvedají chobotem a konečně zkoušíme nasedat. 
Později nasedáme po dvojicích na slony a vyrážíme na procházku směrem k řece na koupando. Jeli jsme na tom nejvyšším. Pecka!
Co dodat, byli skvělí, to nelze ani slovy popsat. Zážitek na celý život. 











Cesta zpět do Bangkoku a odjezd domů


Z Chiang Mai se chystáme 12. 2. 2015 na 8 hodinovou noční cestu autobusem zpět do Bangkoku. Ušetříme tak za ubytování. Ještě nakoupíme pár dárečků, prohlédneme si pár chrámů v centru a vyrážíme na autobusové nádraží. Po příchodu do haly si vás okamžitě zdejší ženy za přepážkou všimnou a začnou jako slepice z kurníku kvokat: LALALALA BANGKOK BANGKOK...Pak zajdete a je klid. Šla jsem je vyprovokovat ještě jednou. Byla to sranda! 
Dalším zážitkem je toaleta v autobuse. Sedíme v autobuse a domlouváme se, kdo to půjde občíhnout jako první. Radek teda šel. :D Na zemi je voda, ale jinak ze záchodu nic nevyskakuje. Trochu mě to uklidnilo. Musíte si naplánovat cestu na záchod tak, aby zrovna autobus nijak nezatáčel. Při mém štěstí...si tak dřepím, ničeho se nedotýkám a hlavou držím dveře, aby se neotevřely. :D Zvládli jsme to, teď můžeme usnout a probudit se až v Bangkoku v 7 ráno 13. 2. 2015.


Když to shrnu…


Bangkok je divočina, město s neuvěřitelnou dopravní situací. Chrámové komplexy jsou jeho ozdobou. Holky, místní pánové z vás nespustí oči, jinak zdejší lidé jsou vděční a milí. J


     



Koh Samui je moje láska, do tohoto ostrova jsem se zamilovala. Je to ráj na Zemi. Místo, kde místní lidé slovo spěch neznají. Úžasné pláže a příroda. Ostrov lze objet na skútru dokola a netrvá to dlouho.




Krabi je malé městečko, kde podle mě každý zná každého. Přátelští lidé na každém rohu, jídlo v místních bistrech je za pusu. Akorát ta pláž je trošku zaplněná turisty. :D A ještě něco, řádí se tu perfektně na skútru!


   



Chiang Mai mi hned po příjezdu připadal jako velká díra plná zkorumpovaných taxikářů a policistů. Nehledě na to, že jsem měla strach na letišti, jestli mi tam dorazilo zavazadlo, to byla poslední věc, kterou bych chtěla řešit kolem 10. večer. V denním světle mě město mile překvapilo, historické centrum je ohrazeno hradbami. Je to pravdu velké město. Mimo něj se v těchto místech nachází pohádková příroda plná rýžových políček, vodopádů, exotických rostlin a hlavně slonů. 


                 



13. 2. 2015 v odpoledních hodinách thajského času usedáme do letadla. Jako bych se pomalu probouzela ze snu. Chceme zůstat!! Měla jsem co dělat, aby mi neukápla před odletem slza. Zavzpomínala jsem na tu nádhernou odlehlou pláž, kde jsme snili, jaký by tu byl asi život. Bezstarostný, pohádkový…
Možná vám to přijde směšné, ale kdo to nezažije, nepochopí.




Země, kde se moje sny staly skutečností. Třeba ti sloni…

Žádné komentáře:

Okomentovat